Dan Brown

nar.22.6.1964

     New Hampshire

KNIHY

Digitální pevnost (1997)

Ve chvíli, kdy se dosud neomylný dešifrovací počítač v NSA (Úřad pro národní bezpečnost) setká se záhadným kódem, který nedokáže rozluštit, úřad povolá k řešení svoji nejlepší dešifrantku Susan Fletcherovou, půvabnou a inteligentní matematičku. To, co Fletcherová zjistí, vyvolá šok ve všech sférách moci. NSA se náhle stává rukojmím a není držena v šachu děly či bombami, nýbrž nevídaně složitým kódem. Ten, kdyby se dostal do oběhu, dokázal by ochromit veškerou zpravodajskou činnost USA. Fletcherová se postupně zaplétá do stále houstnoucí spleti tajemství a lží, ale přesto se snaží bojovat za záchranu instituce, v jejíž smysl pořád věří. Zrazována ze všech stran zjišťuje, že nakonec nebude bojovat jen za svou vlast, ale také o svůj holý život a nakonec i o život muže, kterého v hloubi duše miluje.

Andělé a démoni (2000)

Kniha líčí první dobrodružství uznávaného harvardského symbologa Roberta Langdona, budoucího hrdiny knihy Da Vinciho kód. Spletitý příběh jedné noci a jednoho dne začíná nočním telefonátem, v němž se ředitel elitního švýcarského vědeckého ústavu CERN na symbologa obrátí s žádostí o pomoc při pátrání po vrazích jeho kolegy. Cejch, který má zohavená mrtvola vypálený na hrudi, Langdona přivádí na stopu dávného bratrstva iluminátů, kteří po desítkách let zdánlivé nečinnosti opět udeřili, aby přímo v srdci katolické církve, ve Vatikánu, definitivně a poněkud brutálně vyřešili odvěký spor vědy s náboženstvím. Langdon, a s ním i půvabná fyzička Vittorie, prožijí neuvěřitelných čtyřiadvacet hodin, během nichž v římských kostelích kdosi podle starodávného vzorce popravuje kardinály a kdesi v útrobách Vatikánu, očekávajícího volbu nového papeže, odtikává nejničivější časovaná bomba v dějinách lidstva.

Anatomie lži (Pavučina lží) (2001)

Ve Spojených státech se blyští zlato ryzí i kočičí, zvláště v nejvyšších politických kruzích těsně před volbou prezidenta. Stejně působivě se prý třpytí krystalky ledu v nejzapadlejších končinách Antarktidy – a právě v tu dobu a na těchto místech začíná Dan Brown vyprávět strhující příběh o vědeckém objevu, který zásadně mění pohled na život na Zemi i ve vesmíru.

V románu, kde jedna dramatická událost rychle střídá druhou, autor hýří pečlivě vybranými informacemi ze světa vědy a nejmodernější techniky, vyslovuje se však i k nečekaně vážným otázkám týkajícím se například soukromého podnikání nebo morálky politiků, vojáků, vědců i novinářů. Kam až lze zajít v zájmu bezpečnosti státu? Skutečně účel světí prostředky?

Šifra mistra Leonarda (Da Vinciho kod) (2003)

Ve Velké galerii v Louvru je zavražděn kurátor Jacques Saunière. Jeho tělo je nalezeno ve velmi podivné pozici a vedle něj leží záhadná zašifrovaná zpráva. Policie přizve k vyšetřování harvardského profesora symbologie Roberta Langdona, a brzy se na scéně objeví i mladá francouzská kryptoložka Sophie Neveuová. Spolu se prodírají spletí hádanek a zanedlouho zjistí, že kurátor měl cosi společného s Převorstvím sionským a obětoval život, aby ochránil nejposvátnější tajemství, které bylo tajné společnosti svěřeno, totiž místo, kde se nachází Svatý grál.

Knihy se prodalo po celém světě několik milionu výtisků a údajně jde o největší bestseller 21.století. Způsob podání fakt vedl různé instituce i činitele katolické církve, proti které je román částečně namířen, k tomu, že ho kritizovali nebo dokonce doporučovali nekupovat.

Ztracený symbol

Po Andělech a démonech a Šifře mistra Leonarda je to již třetí příběh se symbologem Robertem Langdonem. Tentokrát neopustí domácí půdu a po svých předchozích zběsilých šetřeních v evropské kolébce (Římě, Vatikánu, Paříži a Londýně) se prvně zaplete do noční dešifrovací honičky na území USA, a to přímo v jeho hlavním městě Washingtonu D.C. K řešení záhady je vyzván hrůzostrašným předmětem ležícím na zemi v Kapitolu, ukazujícím na nástropní fresku s obrazem George Washigtona, který je tam zpodobněn jako pohanský bůh. A není samozdřejmě náhodou, že bývalý americký prezident George Washington se zednářským kladívkem a zednářskou lžící položil roku 1793 základní kámen Kapitolu. Ve Washingtonu se odehrává honba za legendárním zednářským pokladem.

Sám autor ke svému novému dílu poznamenal: "S tímhle románem jsem měl zvláštní a úžasný dlouhodobý vztah. Vetknout pět let přípravného studia materiálu k románu do rámce dvanácti hodin mě fascinovalo, byl to úžasný rébus. Život Roberta Langdona rozhodně probíhá daleo rychleji než ten můj."